Navigace

Obsah

Historie a zajímavosti

Roztoky dříve

Roztoky, historické foto


Roztoky – původně osamělý dvorec křivoklátského purkrabího a lovčího Jíry z Roztok, k němuž patřilo půldruhého lánu polí. Kdy přesně byl dvorec založen, není známo, snad se tak stalo někdy kolem roku 1370. Jírovo erbovní znamení – černá vrána s červenou zbrojí ve stříbrném štítě – se stalo podkladem pro současný obecní znak a prapor, který smějí Roztoky užívat od března 1992.

Na levém břehu řeky Berounky, poblíž ústí Rakovnického potoka, stála už ve 13. stol. rybářská chýše. Svědčí o tom starý název Rybáky a také zájem hradu Křivoklát o zásobení rybami. Za husitských válek byl dvorec pravděpodobně spálen. V roce 1470 byl postaven u potoka druhý křivoklátský mlýn. Přesnější záznamy jsou až ze 16. století. V Roztokách byli 2 hlásní, 2 pivovarníci, kteří na hradě vařili pivo, 3 hajní, kteří měli hlídat lesy a obstarávat maso na hrad, ptáčník a 2 převozníci, kteří zásobovali hrad rybami.

V roce 1932 byly v obci evidovány tyto živnosti a obchody: obchod s dřívím, 3 holiči, 4 hostince, kolář, kovář, krejčí, Družstevní lihovar, malíř, mlýn, obuvník, porodní asistentka, pila, povozník, přádelna, 4 rolníci, 2 řezníci, 6 obchodů se smíšeným zbožím, trafika, truhlář, obchod s uhlím, zámečník.

Rozvoj obce nastal po zřízení železné huti knížaty z Fürstenbergu roku 1824. 

První písemná zmínka o obci Roztoky pochází z roku 1406. Roku 1544 byla na místě povodní zničeného mlýna postavena železná huť. Roku 1824 dal kníže Karel Egon z Fürstenbergu postavit novou železnou huť na zkujňování surového železa. Ve své době patřil fürstenberský hutní komplex k nejmodernějším podnikům ve střední Evropě. Provoz zkujňovacích výhní byl zastaven roku 1865. Následně byl závod přebudován na pudlovnu se šesti pudlovacími pecemi, válcovnou plechu a drátu. Dostal název Huť Marie Anny (Maria Anna Hütte).

Na počátku 20. stol. zde bývala textilní továrna firmy Stein & syn a po 2. světové válce závod na obráběcí stroje. Od konce 60. let 20. stol. ho vystřídala výroba pneumatického nářadí značky Permon.

 

Obec Roztoky leží na železniční trati Beroun – Rakovník. Je to jednokolejná trať, doprava na ní byla zahájena roku 1878. 

Lokálka Beroun-Rakovník

Vlakem do Roztok

 

Zámek Leontýn

Zámek Leontýn

Nedílnou součástí obce je zámek Leontýn. Na křižovatce silnic z Nižbora do Roztok a Kublova, v bývalé jelení oboře, byl v 18. století postaven uprostřed hospodářského dvora v barokním slohu lovecký zámeček. Podle dvora dostal jméno Obora. Když se roku 1860 oženil majitel křivoklátského panství Max Egon z Fürstenbergu s Leontýnou, hraběnkou z Khevenhüller, rozhodl kníže o důkladné přestavbě zámečku. Ta byla provedena v letech 1865–1866 podle návrhu architekta Antonína Jiruše. Dokončená stavba byla na počest nové paní přejmenována na Leontýnin zámek neboli Leontýn. Zámek se stal oblíbeným místem manželského páru a jeho loveckých hostů. Leontýn nikdy neměl žádné cenné vnitřní vybavení, avšak byla tu velká sbírka loveckých trofejí z okolních hlubokých lesů. 

V současné době je v zámeckém areálu umístěn Domov pro osoby se zdravotním postižením Leontýn, pro veřejnost je nepřístupný.

V těsném sousedství zámečku se nacházejí dvě stavební historické památky.
V anglickém parku je to kaple sv. Václava z r. 1866 a na křižovatce státních silnic zrestaurovaná patrová kaplička z r. 1893.

Kapličku dali postavit zaměstnanci křivoklátského panství. Původním záměrem stavitelů bylo, aby kaplička sloužila jako nejvyšší orientační bod celého okolí zámku Leontýn a současně jako rozhledna křivoklátského panství. O využití kapličky však prameny mlčí, zachoval se ale popis vybavení. V přízemí stála socha Ježíše Krista, v 1. patře byly ve dvou zasklených výklencích sochy světců v papežských ornátech, ve třetím černá Madona a ve čtvrtém kříž s přehozeným rouchem. Ten zde jako jediný zůstal dodnes. Sochy byly odstraněny v 50. a 60. letech 20. století.

Roku 1820 byla postavena obecní zvonička, nachází se uprostřed obce. V roce 1847 byl vystavěn první dřevěný most přes řeku. Velká voda ho roku 1872 odnesla. V letech 1874–1875 byl postaven nový železný silniční most, pojmenovaný po Františku Josefu I. 

 

Dvůr Karlov

Dvůr Karlov, Roztoky

Součástí obce Roztoky je dvůr Karlov, centrální objekt stejnojmenné osady Karlov, původně knížecí hospodářský dvůr založený roku 1779, k němuž byly postupně přistavěny obytné domky. V prostoru, kde dnes stojí osada Karlov, byly ještě v první polovině 18. století rozsáhlé lesy. V jejich středu byla obora s malým lesním hospodářstvím a stavením pro čeleď, pozdější Leontýnský zámek. V okolních lesích bylo hodně zvěře, a to byl také důvod organizace mnoha oblíbených honů, pořádaných křivoklátským panstvem. V okolních lesích a také při výrobě dřevěného uhlí v milířích pracovali poddaní z okolních obcí.

Již při založení dvora Karlov bylo zřejmé, že se zde jednalo o nové, zcela neobvyklé až monumentální pojetí objektu hospodářského dvora pozdně barokního charakteru, které mělo být zřejmě v představách zakladatelů určitým typovým řešením i pro další dvory na panství. Podle popisu z roku 1785 dvůr Karlov pozůstával kromě části vlastního dvora také z ovčína, sýpky, draslovny (flusárny) a malého rybníčku, který napájel Karlovský potok. V okolí dvora Karlov bylo po vykácení zbytků lesa k disposici okolo 750 ha půdy, která byla zemědělsky využitelná.

Stavby uvnitř dvora (stodoly, chlévy), které byly stavěny nejdříve jako dřevěné, byly postupně nahrazovány zděnými objekty. Tak byl také roku 1815 postaven nový klenutý ovčín pro 600 ovcí. Mezi roky 1817–1820 byly postupně stavěny nové stodoly a stáje pro dobytek.

V konečné podobě získal dvůr ve srovnání s tehdy běžnými zemědělskými objekty neobvyklý kruhový půdorys a tím patří stavebně a architektonicky mezi nejpozoruhodnější stavby svého druhu v Čechách. 

 V roce 1958 byl dvůr Karlov zapsán do státního seznamu kulturních památek.

Dvůr Karlov je dnes soukromým majetkem a veřejnosti není přístupný.

 

Slavným rodákem z Roztok je Adolf Cmíral, hudební skladatel a pedagog, profesor konzervatoře, propagátor lidových písní. Založil pedagogické oddělení na státní konzervatoři v Praze, kde působil v letech 1920–1939. Přednášel i na pedagogické fakultě a na AMU. Pro rozšíření hudební výchovy úzce spolupracoval s Československým rozhlasem. Je autorem Rakovnických písniček. Dalším rodákem je J. Zýka, varhaník a dirigent, přítel Františka Kmocha.

V současné době v obci žije výtvarník a ilustrátor Jiří Polák

 

Z novodobé historie:

V roce 1945 byl v parku před budovou obecního úřadu odhalen pomník obětem 1. a 2. světové války.

V roce 1980 došlo k násilnému sloučení obcí Křivoklát, Roztoky a Karlova Ves pod jednu společnou obec s názvem Křivoklát. Stalo se tak na nátlak vyšších politických orgánů proti vůli občanů jednotlivých obcí. S tímto sloučením obcí se obyvatelé nevyrovnali, což se projevovalo v různých sporech.  Nesmyslná integrace obcí byla ukončena v listopadu 1990.

 

(zdroj: Wikipedie, diplomová práce B. Staňkové aj.)

Stránka

  • 1

Leontýnský zámek – historické foto

Leontýnský zámek – historické foto

Roztoky – historické foto

Roztoky – historické foto


Stránka

  • 1


A picture